Ovčí statek říkáme raději než ovčí farma, taky raději říkáme hospodář, prostě máme rádi češtinu. Taky máme rádi tento život na vesnici, baví nás dělat rukama jídlo, tak, jak se dělá už po mnoho generací. A největší odměnou nám nejsou ani peníze ani žádná oceňění, největší odměnou je, prostě když vám náš sýr chutná. Baví nás potkávat se s různými lidmi, vzájemná setkávání nás obohacují a taky nás baví být s dětmi, navzájem se vychováváme, pomáháme si a smějeme se.
Michal se vyučil bačou na zemědělské škole v Nečtinách, šel na vojnu a po vojně do světa, toulal se dost dlouho a dost daleko, Německo, Rakousko, Nový Zéland, Austrálie. Zkušenosti nasbíral a nakonec se vrátil na rodnou hroudu, koupil si statek v Brníčku a tam se usadil. Našla ho tam Soňa, narodilo se jim Emmče a teď tam spolu hospodaří, a jestli neumřeli hospodaří dodnes. Nebýt celé širé rodiny šlo by to všechno mnohem pomaleji a hůř. Díky všem okolo a jejich velké pomoci se udělalo na statku fůra práce.
